|
DRTINA, FRANTIŠEK (1861-1925), vynikající český historik filosofie a pedagog, má pro nás laiky význam zejména svým skvěle napsaným Myšlenkovým vývojem evropského lidstva, jejž později přepracoval na – žel nedokončený – Úvod do filosofie. Člověk nové doby, učil Drtina, zklamán výsledky vědeckého usilování minulého věku, které mu sice přineslo spoustu ojedinělých poznatků, ale nepřispělo k řešení hlavních záhad světa, projevuje stále nepokrytěji touhu po náboženském a mravním obrození. Není možno ani radno potlačovat dnešní evropský racionalismus a naturalismus, který má své kořeny až v starém Řecku; je však nutno provést syntézu tohoto racionalismu a naturalismu s druhým důležitým proudem evropské minulosti, s křesťanskou láskou k Bohu a k bližnímu. „Láska tato má se státi organickou součástí života moderního, má proniknout všemi projevy jeho, má oduševnit zákonodárství a veškerou životosprávu, má odstranit vše, co se s ní nesrovnává ... Sloučením této pozitivní stránky křesťanství s antickým naturalismem a racionalismem vzniká teprve moderní humanita, blahovůle, účinná, sebevědomá a silná láska k bližnímu, jakou každý si máme osvojiti." (Myši. vývoj, 83) Snahy humanitní, k nimž dospěl Drtina filosof, stávají se pak východiskem jeho pedagogiky. Kromě obou děl citovaných hlavní Drtinovy spisy jsou Ideály výchovy a Reforma školství. [BACK] |